Vyhledávání

Prezentace pro výuku volitelného předmětu "Základy biologické psychiatrie" (B01363)doporučeného pro studenty 4. a 5. ročníku studijního programu "Všeobecné lékařství" 1. lékařské fakulty UK. Jsou shrnuty informace o mezibuněčném a nitrobuněčném přenosu signálu v mozku se zaměřením na signální cesty ovlivňované duševními poruchami a psychofarmaky. Následují témata vztažená k neuroplasticitě, neurotoxicitě, stresu, účinkům psychoaktivních látek (především antidepresiv a antipsychotik, ale i dalších). Jsou uvedeny základní biologické hypotézy vzniku a léčby poruch nálady a schizofrenie. Nakonec jsou studenti seznámeni s vybranými experimentálními metodami biologické psychiatrie a možnostmi výzkumu v oblasti molekulární psychiatrie na Psychiatrické klinice 1. LF UK. Prezentace obsahuje možnost otestování znalostí.

Biologická psychiatrie se zabývá duševními poruchami a poruchami chování z hlediska přírodovědeckého. V této práci jsou shrnuty základní poznatky o neuronech, synapsích, neurotransmiterech a receptorových systémech uplatňujících se při přenosu nervového signálu. Následuje stručný výklad poznatků o působení různých psychofarmak a hypotézy o mechanismech vzniku a léčby schizofrenie, afektivních poruch a demence. Upravená a rozšířená verze této práce vyšla v knižní podobě (Z. Fišar, R. Jirák: Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie. Grada, Praha, 2001).

Kurz z biologické psychiatrie je rozdělen do několika částí. První část nazvaná „Neurochemie“ shrnuje poznatky o synaptickém přenosu signálu. Další část „Mechanismy účinků psychofarmak“ doporučuji absolvovat i tehdy, pokud za sebou již máte zkoušku z farmakologie. Ve třetí a čtvrté části budete seznámeni se základními hypotézami o neurobiologických základech poruch nálady a schizofrenie. Část nazvaná „Biochemické vyšetřovací metody“ stručně uvádí základní metody používané v klinice i v psychiatrickém výzkumu. V šesté části jsou shrnuty některé experimenty (jejich podklady, výsledky a závěry) prováděné ve výzkumných laboratořích Psychiatrické kliniky 1. LF UK (jedná se o dalších šest samostatných prezentací).

Na těchto stránkách se můžete seznámit s otázkami používanými v písemných testech při zkoušce z psychiatrie posluchačů 1. lékařské fakulty UK v Praze (4. ročník - všeobecné lékařství). Otázky jsou vybírány z databáze obsahující 670 položek rozdělených podle jednotlivých oborů do těchto skupin: Obecná psychiatrie (doc. P. Pavlovský), Dětská psychiatrie (as. D. Janotová), Biologická psychiatrie (doc. I. Paclt, doc. K. Hynek), Forenzní psychiatrie (prof. J. Raboch), Kazuistiky (doc. R. Jirák), Komunikační dovednosti (as. J. Pavlát), Psychofarmakologie (doc. R. Jirák, doc. I. Paclt), Sexuologie (prof. J. Raboch), Speciální psychiatrie (doc. P. Pavlovský, prof. Papežová), Psychoterapie (as. P. Hellerová). Ke každé otázce je navrženo 3 až 6 odpovědí, z nichž zkoušený má označit jednu správnou. Jako zdroj byly použity částečně upravené otázky a odpovědi publikované v knize PSYCHIATRIE-TESTY (Raboch a kol.), Galén, Karolinum, Praha 1997.

Ve vybraných kapitolách z psychiatrie je zahrnuto 6 prezentací s namluveným komentářem. Jedná se o základní informace o historii psychiatrie ve světě a v u nás, o poruchách nálady a o psychózách.

Prezentace přednášek (v Adobe Presenter) z psychiatrie pro studenty 5. ročníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze: Zahájení, úvod - Psychiatrie a společnost; Obecná psychopatologie; Organicky podmíněné duševní poruchy; Základy biologické psychiatrie; Schizofrenie; Specifické poruchy osobnosti; Poruchy příjmu potravy; Dětská psychiatrie;  Neurotické poruchy; Psychoterapie; Farmakoterapie; Alkohol a další návykové látky; Akutní psychické poruchy; Afektivní poruchy v klinické praxi; Klinická psychologie. Přednášky jsou doplněny odkazem na test znalostí na základě databáze otázek a odpovědí používaných při zkoušce.

Kurz je určen zejména studentům 5. a 6. ročníku. Témata lekcí: Hormony a mechanismus jejich působení, Hypotalamus a hypofýza, Štítná žláza, Příštítná tělíska, Kůra a dřeň nadledvin, Gonády, Polyglandulární syndromy. Endokrinologie zkoumá endokrinní systém, což je systém žláz s vnitřní sekrecí. Složitá soustava navzájem funkčně propojených orgánů, která výraznou měrou ovlivňuje většinu dějů v lidském organismu. Endokrinní žláza je žláza s vnitřní sekrecí, která nemá vývod a své výměšky (hormony) vylučuje přímo do krve.

Kurz je určen zejména pro magisterské studijní programy lékařských fakult Témata lekcí: Diabetes mellitus - Stručný souhrn, Diagnostika diabetu, Klasifikace diabetu, Metabolický syndrom a vztahy k diabetu, Komplikace diabetu, Léčba diabetu, Prevence, riziko a perspektivy diabetu. Kurz je přístupný studentům 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Kurz je určen zejména studentům 6. ročníku. Témata lekcí: Onemocnění hypofýzy, Štítná žláza, Onemocnění příštítných tělísek, Choroby nadledvin, Onemocnění ovárií, Onemocnění testes, Obecné aspekty etiologie a patogeneze autoimunitních chorob v endokrinologii. Kurs je určen studentům oborů endokrinologie a metabolismus.

Prezentace podává základní informace o zobrazování na magnetické rezonanci, a to včetně fyzikálních principů, vysvětlení základních sekvencí i náběr dat a rekonstrukce obrazu.                                                                                                                           

V prezentaci pro studenty lékařství je představena funkční anatomie pánevního dna z pohledu urogynekologie. Pánevní dno představuje jakýsi trychtýřovitý útvar tvořený svaly a vazivem, jejichž vlákna se rozbíhají do všech směrů. Svaly pánevního dna se rozkládají mezi stydkou kostí, kostrčí a hrboly sedacích kostí na spodině pánevního kruhu. Pánevní dno se skládá ze tří svalových vrstev, které leží nad sebou a mají dohromady tloušťku dlaně. Svaly pánevního dna jsou uspořádány tak, že svalová vlákna hluboké vrstvy probíhají odpředu dozadu, vlákna střední vrstvy jdou napříč a vlákna vnější vrstvy opět probíhají odpředu dozadu. V oblasti hráze, středu pánevního dna, se svalová vlákna zhušťují a vytvářejí jakýsi „ opěrný kříž", který zajišťuje pevnost.

Přednáška "Základy mamologie II - karcinom prsu" je určena studentům oborů porodnictví a gynekologie. Pojednává o onkologických onemocnění prsu, tj. především o jednotlivých typech karcinomů. Je zaměřena především na možnosti chirurgické léčby a doplněna hojnými schematy a obrázky ze zobrazovacích vyšetření i z operačních výkonů.

Prezentace je určena především pro studenty oboru Zdravotnická technika (Zobrazovací technika), ale cenné informace zde naleznou i studenti lékařství s hlubším zájmem o radiologii. Jsou popisovány základní principy zobrazování magnetickou rezonancí a její techniky, podrobněji jsou rozebírány hlavní indikace a kontraindikace MRI.

Přednáška "Základy mamologie I - vyšetřovací metody, benigní léze prsu" je určena studentům studující obory porodnictví a gynekologie. Obsahuje úvod do problematiky mamologie. Pojednává podrobněji o diagnostických metodách a benigních patologiích prsu, vývoji mléčné žlázy, nezhoubném nádoru prsu a další.

Jde o prezentace, které byly použity při pravidelných seminářích tohoto předmětu - vždy ve středu od 14,00 v Charvatově síní III. interní kliniky. Každý stah srdečního svalu je vlastně až výsledkem změn na úrovni buněk srdečního svalu, kde dochází k přesunu iontů a tím k elektrickým změnám, které se projeví stažením / kontrakcí / srdečního svalu EKG – ElektroKardioGram – je záznam změn elektrického napětí vyvolaných elektrickým polem srdce mezi dvěma místy tělesného povrchu Jednodušeji : EKG zaznamenává elektrické změny, které se dějí při srdeční činnosti , při opakovaném stahování / systole/ a uvolňování/ diastola/ srdečního svalu.