Zdeněk Fišar, psych(at)lf1.cuni.cz

Prezentace přednášek (v Adobe Presenter) z psychiatrie pro studenty 5. ročníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze: Zahájení, úvod - Psychiatrie a společnost; Obecná psychopatologie; Organicky podmíněné duševní poruchy; Základy biologické psychiatrie; Schizofrenie; Specifické poruchy osobnosti; Poruchy příjmu potravy; Dětská psychiatrie;  Neurotické poruchy; Psychoterapie; Farmakoterapie; Alkohol a další návykové látky; Akutní psychické poruchy; Afektivní poruchy v klinické praxi; Klinická psychologie. Přednášky jsou doplněny odkazem na test znalostí na základě databáze otázek a odpovědí používaných při zkoušce.

Na těchto stránkách se můžete seznámit s otázkami používanými v písemných testech při zkoušce z psychiatrie posluchačů 1. lékařské fakulty UK v Praze (4. ročník - všeobecné lékařství). Otázky jsou vybírány z databáze obsahující 670 položek rozdělených podle jednotlivých oborů do těchto skupin: Obecná psychiatrie (doc. P. Pavlovský), Dětská psychiatrie (as. D. Janotová), Biologická psychiatrie (doc. I. Paclt, doc. K. Hynek), Forenzní psychiatrie (prof. J. Raboch), Kazuistiky (doc. R. Jirák), Komunikační dovednosti (as. J. Pavlát), Psychofarmakologie (doc. R. Jirák, doc. I. Paclt), Sexuologie (prof. J. Raboch), Speciální psychiatrie (doc. P. Pavlovský, prof. Papežová), Psychoterapie (as. P. Hellerová). Ke každé otázce je navrženo 3 až 6 odpovědí, z nichž zkoušený má označit jednu správnou. Jako zdroj byly použity částečně upravené otázky a odpovědi publikované v knize PSYCHIATRIE-TESTY (Raboch a kol.), Galén, Karolinum, Praha 1997.

Kurz z biologické psychiatrie je rozdělen do několika částí. První část nazvaná „Neurochemie“ shrnuje poznatky o synaptickém přenosu signálu. Další část „Mechanismy účinků psychofarmak“ doporučuji absolvovat i tehdy, pokud za sebou již máte zkoušku z farmakologie. Ve třetí a čtvrté části budete seznámeni se základními hypotézami o neurobiologických základech poruch nálady a schizofrenie. Část nazvaná „Biochemické vyšetřovací metody“ stručně uvádí základní metody používané v klinice i v psychiatrickém výzkumu. V šesté části jsou shrnuty některé experimenty (jejich podklady, výsledky a závěry) prováděné ve výzkumných laboratořích Psychiatrické kliniky 1. LF UK (jedná se o dalších šest samostatných prezentací).

Biologická psychiatrie se zabývá duševními poruchami a poruchami chování z hlediska přírodovědeckého. V této práci jsou shrnuty základní poznatky o neuronech, synapsích, neurotransmiterech a receptorových systémech uplatňujících se při přenosu nervového signálu. Následuje stručný výklad poznatků o působení různých psychofarmak a hypotézy o mechanismech vzniku a léčby schizofrenie, afektivních poruch a demence. Upravená a rozšířená verze této práce vyšla v knižní podobě (Z. Fišar, R. Jirák: Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie. Grada, Praha, 2001).

Ve vybraných kapitolách z psychiatrie je zahrnuto 6 prezentací s namluveným komentářem. Jedná se o základní informace o historii psychiatrie ve světě a v u nás, o poruchách nálady a o psychózách.

Výukové podklady pro obor "Psychosociální vývoj", který je vyučován společně ve všech bakalářských studijních oborech na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Prezentace byly vytvořeny v programu MS PowerPoint a Adobe Presenter a lze si je stáhnout na vlastní počítač pro prohlížení i bez připojení k Internetu. Součástí uvedených webových stránek jsou testy znalostí z předmětu „Psychosociální vývoj“.

Místem primárního účinku většiny antidepresiv je plazmatická membrána. Vzhledem k amfifilním vlastnostem těchto léčiv dochází nejen k vazbě na specifická vazebná místa membránových proteinů, ale i k významným interakcím s lipidovou částí buněčných membrán a k průniku antidepresiv do buňky a interakcím s nitrobuněčnými elementy. Protože terapeutické účinky antidepresiv se projevují až po delší době jejich podávání, je nutné poznat i jimi vyvolané adaptivní buněčné změny vedoucí ke změnám funkce neurotransmiterových systémů v mozku. V této práci jsou shrnuty výsledky studia mechanismů účinků antidepresiv a jejich interakcí s modelovými i buněčnými membránami, které jsem publikoval v letech 2004-2006.

Synaptický přenos nervového signálu; hypotézy poruch nálady; antidepresiva; membránový přenašeč pro serotonin při depresi a její léčbě; interakce antidepresiv s lipidovými membránami; komentář a diskuse k vlastním experimentům.

Tato práce je zaměřena na možnosti použití fluorescenční spektroskopie v lékařském výzkumu, především v oboru neurověd, kdy se využívá 1. závislosti emisních vlastností fluoroforu na prostředí, v němž se nachází; 2. přenosu elektronové excitační energie mezi donorem a fluoreskujícím akceptorem; 3. polarizované fluorescence. V první kapitole je shrnuta základní teorie fluorescence, v druhé kapitole uvádím stručný přehled fluoroforů používaných v biomedicíně a třetí část je věnována popisu vybraných experimentů.