Vyhledávání

K nejčastějším nádorům centrální nervové soustavy patří tzv. difúzní gliomy. Jedná se o heterogenní skupinu tumorů různých histologických subtypů. Nejpočetněji jsou zastoupeny nádory vycházející z astrocytární řady a z oligodendrocytů. V současné době je klasická léčba difúzních gliomů (chirurgie, aktinoterapie, chemoterapie) velmi problematická. Rovněž diagnostika gliálních subtypů založená na buněčné morfologii je subjektivní a jednotlivé subtypy nelze někdy odlišit ani pomocí specifických imunohistochemických markerů. Proto je nezbytné hledat nové diagnostické a prognostické ukazatele, které by umožnily stratifikaci léčby a vedly tak ke snížení morbidity a mortality nemocných. Jednou z možností je subklasifikace nemocných do diagnostických skupin podle nálezu specifických chromosomových aberací. K jejich detekci jsou vhodné molekulárně cytogenetické metody a zejména metoda interfázické fluorescenční in situ hybridizace (I-FISH) se specifickými DNA sondami. Molekulárně cytogenetická analýza upřesňuje diagnostiku mozkových gliomů a zároveň napomáhá určit prognózu pacienta.

Přednáška představuje karcinom endometria - nejčastější gynekologický zhoubný nádor v rozvinutých zemích - od jeho incidence a diagnostiky až po jeho léčbu. Dále uvádí základní data o sarkomech dělohy a karcinomu vulvy.

Nejčastějším ZN vaječníku je karcinom - uvedena jeho incidence a mortalita, diagnostika, operační léčba a chemoterapie. Doplněna je i léčba relapsů a neepitelových nádorů ovária.

Současná léčba nádorů měkkých tkání není již jen otázkou chirurgické léčby, ale vyžaduje mezioborovou spolupráci více pracovních skupin. Současná léčba nádorů měkkých tkání není již jen otázkou chirurgické léčby, ale vyžaduje mezioborovou spolupráci více pracovních skupin. Současná léčba nádorů měkkých tkání není již jen otázkou chirurgické léčby, ale vyžaduje mezioborovou spolupráci více pracovních skupin.