Na těchto stránkách se můžete seznámit s otázkami používanými v písemných testech při zkoušce z psychiatrie posluchačů 1. lékařské fakulty UK v Praze (4. ročník - všeobecné lékařství). Otázky jsou vybírány z databáze obsahující 670 položek rozdělených podle jednotlivých oborů do těchto skupin: Obecná psychiatrie (doc. P. Pavlovský), Dětská psychiatrie (as. D. Janotová), Biologická psychiatrie (doc. I. Paclt, doc. K. Hynek), Forenzní psychiatrie (prof. J. Raboch), Kazuistiky (doc. R. Jirák), Komunikační dovednosti (as. J. Pavlát), Psychofarmakologie (doc. R. Jirák, doc. I. Paclt), Sexuologie (prof. J. Raboch), Speciální psychiatrie (doc. P. Pavlovský, prof. Papežová), Psychoterapie (as. P. Hellerová). Ke každé otázce je navrženo 3 až 6 odpovědí, z nichž zkoušený má označit jednu správnou. Jako zdroj byly použity částečně upravené otázky a odpovědi publikované v knize PSYCHIATRIE-TESTY (Raboch a kol.), Galén, Karolinum, Praha 1997.

Biologická psychiatrie se zabývá duševními poruchami a poruchami chování z hlediska přírodovědeckého. V této práci jsou shrnuty základní poznatky o neuronech, synapsích, neurotransmiterech a receptorových systémech uplatňujících se při přenosu nervového signálu. Následuje stručný výklad poznatků o působení různých psychofarmak a hypotézy o mechanismech vzniku a léčby schizofrenie, afektivních poruch a demence. Upravená a rozšířená verze této práce vyšla v knižní podobě (Z. Fišar, R. Jirák: Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie. Grada, Praha, 2001).

Výukové podklady pro obor "Psychosociální vývoj", který je vyučován společně ve všech bakalářských studijních oborech na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Prezentace byly vytvořeny v programu MS PowerPoint a Adobe Presenter a lze si je stáhnout na vlastní počítač pro prohlížení i bez připojení k Internetu. Součástí uvedených webových stránek jsou testy znalostí z předmětu „Psychosociální vývoj“.

Úvod do patologické fyziologie zubního lékařství obsahuje kromě jiného také cíle patofyziologie a základní terminologii. Etiologie a patogeneze nemoci: orgánová, buněčná a molekulární úroveň poznání. Prezentace jsou dílem Ústavu patologické fyzilogie, 1. lékařské fakulty, Univerzity Karlovy v Praze.
Byl vytvořen základ multimediálního atlasu pro výuku dermatovenerologie a příbuzných oborů (infekční lékařství, mikrobiologie a parazitologie) studentů 1. LF UK magisterského programu všeobecné lékařství, stomatologie, bakalářského studijního programu ošetřovatelství. Jako úložiště byl použit stávající e-learningový server, LMS Adobe Acrobat Connect Pro, dostupný na http://el.lf1.cuni.cz/dermatovenerologie. V současné fázi projektu byla zpracována následující témata: dermatózy vyvolané parazity, bakteriální infekce, virové infekce, kožní alergické reakce anafylaktického typu a lékové exantémy, erytemato papulo skvamózní dermatózy, kožní nádory. Součástí atlasu jsou kromě klinických a histopatologických snímků také videosekvence s komentářem (ošetření bércového vředu venózní etiologie, odběr materiálu z kůže a nehtů k mykologickému vyšetření). Část kasuistik byla zpracována formou kvízu, na kterém si lze ověřit diferenciálně diagnostickou rozvahu. Na zpracování kasuistik se částečně podíleli studenti čtvrtého ročníku 1. LF UK. Soubor témat bude průběžně doplňován. Obsah atlasu je dostupný pouze studentům 1. LF UK.

Místem primárního účinku většiny antidepresiv je plazmatická membrána. Vzhledem k amfifilním vlastnostem těchto léčiv dochází nejen k vazbě na specifická vazebná místa membránových proteinů, ale i k významným interakcím s lipidovou částí buněčných membrán a k průniku antidepresiv do buňky a interakcím s nitrobuněčnými elementy. Protože terapeutické účinky antidepresiv se projevují až po delší době jejich podávání, je nutné poznat i jimi vyvolané adaptivní buněčné změny vedoucí ke změnám funkce neurotransmiterových systémů v mozku. V této práci jsou shrnuty výsledky studia mechanismů účinků antidepresiv a jejich interakcí s modelovými i buněčnými membránami, které jsem publikoval v letech 2004-2006.
Synaptický přenos nervového signálu; hypotézy poruch nálady; antidepresiva; membránový přenašeč pro serotonin při depresi a její léčbě; interakce antidepresiv s lipidovými membránami; komentář a diskuse k vlastním experimentům.

Tato práce je zaměřena na možnosti použití fluorescenční spektroskopie v lékařském výzkumu, především v oboru neurověd, kdy se využívá 1. závislosti emisních vlastností fluoroforu na prostředí, v němž se nachází; 2. přenosu elektronové excitační energie mezi donorem a fluoreskujícím akceptorem; 3. polarizované fluorescence. V první kapitole je shrnuta základní teorie fluorescence, v druhé kapitole uvádím stručný přehled fluoroforů používaných v biomedicíně a třetí část je věnována popisu vybraných experimentů.

Materiál slouží jako doplněk k seminářům z lékařské chemie a biochemie pro posluchače 2. ročníku lékařství. Obsahuje příklady zaměřené především na výpočty koncentrací, stechiometrické výpočty a výpočty pH silných a slabých kyselin a bazí a pufrů. Systém automaticky kontroluje odpovědi.

Internetové multimediální výukové pomůcky pro studijní programy lékařských fakult (magisterské i bakalářské studium) z oblasti normální a patologické fyziologie, který názornou cestou - prostřednictvím Internetu s využitím simulačních modelů - pomáhá vysvětlit funkci jednotlivých fyziologických systémů a příčiny a projevy jejich poruch. V interaktivních výukových programech využívajících simulační hry dnes nachází své uplatnění staré Komenského krédo – "škola hrou". Spojení multimediálního prostředí, sloužícího jako zvukové a vizuální uživatelské rozhraní, se simulačními modely totiž umožňuje názorně si "osahat" vykládaný problém ve virtuální realitě. Simulační hrou je možné bez rizika otestovat chování simulovaného objektu – např. zkusit přistávat virtuálním letadlem či léčit virtuálního pacienta nebo, jako v případě navrhovaného projektu, otestovat si chování jednotlivých částí respiračního systému, oběhového systému, vylučovacího systému apod.

Návody k praktickým cvičením z molekulární biologie pro studenty 2. ročníku oboru lékařství.
