Gastroenterologie, hepatologie

Kurz laboratorní diagnostiky v gastroenterologii je rozdělen do několika částí. Čtyři ozvučené - namluvené přednášky zahrnující rovněž kazuistiky jsou zaměřeny na problematiku Helicobacter pylori - atrofická gastritida - karcinom žaludku, Celiakie - screening - diagnostika a terapie, Exokrinní funkce pankreatu a chronická pankreatitída, a Kolorektální karcinom - screening a detekce okultního krvácení. Samostatnou prezentací je stručný test a přehled algoritmů. Dvě doplňující videosekvence jsou o technologii dechových testů - detekci Helicobacter pylori a Kvantitativní analýze hemoglobinu ve stolici - pro screening kolorektálních nádorů. Nabídka je doplněna dvěma PDF soubory s přehledem laboratorních testů a všech PowerPoint obrázků z přednášek. Encyklopedický přehled 50 laboratorních testů zahrnuje on-line odkazy na více než 850 abstraktů z databáze NLM Medline.

Stanovení Hb ve stolici na automatickém analyzátoru OC-Sensor Mikro. Edukační video sekvence o screeningu KRCA a detekci Hb ve stolici na automatickém analyzátoru OC-Senzor Mikro - Eiken.Testy okultního krvácení ve stolici - TOKS, resp. FOBT (Fecal Occult Blood Test) jsou základním skreeningovým testem pro vyhledávání osob s nádorovým onemocněním tlustého střeva, především kolorektálním karcinomem (KRCA). V České republice je definován národní screeningový program pro KRCA a mnoho let byl používán test s guajakovou pryskyřicí - Haemoccult, který však vykazuje velmi nízkou citlivost - do 30% - a falešnou reaktivitu v závislosti na dietě, vzhledem k tomu, že se jedná o chemickou detekci.

Dechový test s močovinou značenou uhlíkem 13C ( 13C-UBT) je dnes považován za zlatý standard průkazu infekce způsobené Helicobacter pylori. Princip testu je založen na detekci značeného oxidu uhličitého, který vzniká štěpením substrátu - močoviny enzymem, ureázou, která je jako povrchový protein produkována bakterií Helicobacter pylori. Metoda testu byla popsána již v roce 1987 a existuje řada modifikací, které se liší především v množství podávaného substrátu (50-100 mg), podání roztoku kyseliny citrónové nebo přírodního pomerančového džusu a časovém intervalu odběru vzorků vydechovaného vzduchu. Jednou z variant je tzv. Evropský standardní protokol.

Screening, jako úvodní metoda depistážních programů pro vyhledávání kolorektálních nádorů u asymptomatických jedinců, je nutno provádět testem, který splňuje stanovená kriteria. Depistážní programy jsou založeny na opakovaném stanovení v pravidelných intervalech jednoho až dvou let. V případě pozitivního výsledku testu musí následovat cílené gastroenterologické (endoskopické) vyšetření k objasnění příčiny pozitivity testu. Z těchto důvodů nelze pro screening použít testů imunochemických, které mají výrazně vyšší citlivost a poskytují 4 – 7 % falešnou pozitivitu. Zásadní otázkou pro použití testů detekce okultního krvácení je proto správná indikace tohoto stanovení.

Cholestáza je definována jako porucha tvorby žluči v játrech nebo jejího toku, která může nastat kdekoliv mezi sinusoidální membránou hepatocytu a Vaterskou papilou. Jako intrahepatální označujeme cholestázu, kde k této poruše dochází na úrovni intrahepatálních žlučovodů nebo na kanalikulárním pólu žlučovodu. Histologicky nacházíme nahromadění žluči v jaterních buňkách a žlučových vývodech.

Cholestáza je definována jako porucha tvorby žluči v játrech nebo jejího toku, která může nastat kdekoliv mezi sinusoidální membránou hepatocytu a Vaterskou papilou. Jako intrahepatální označujeme cholestázu, kde k této poruše dochází na úrovni intrahepatálních žlučovodů nebo na kanalikulárním pólu žlučovodu. Intrahepatální cholestáza může být vyvolána mnoha faktory. Podle etiologie rozeznáváme intahepatální cholestatické syndromy (ICS) doprovázející záněty jater, ICS vyvolané autoimunitními mechanismy, ICS vyvolané léky a hormony, ICS v důsledku infiltrace jaterní tkáně nádorovými buňkami či materiálem při střádavých nemocích. Svou roli v etiopatognezi hraje také celková parenterální výživa, známá je cholestáza v těhotenství, v pediatrii a částečně i v adultní hepatologii pak vrozené cholestatické syndromy na podkladě genetického defektu transportu žlučových lipidů do žluče. 

Morbus Crohn je chronický nespecifický zánět trávící trubice, který byl svým objevitelem v roce 1932 charakterizovaný jako proces ulcerující, stenozující a fistulující. Přesto, že je výzkumu tohoto onemocnení v poslední dobe věnována velká pozornost, dosud nebyla jeho etiologie zcela objasněná. Dokument je určen studentům oborů radiologie a zobrazovací metody. K vyšetření pacienta se používají radiologické metody: irigografie a enteroklýza.

Databáze zahrnuje vybrané endoskopické, sonografické, endosonografické a RTG obrazy z obrazové dokumentace 4.interní kliniky VFN a 1.LF UK, Praha. Pro vyhledávání v textu - popisu obrázku stačí zadat i část slova, sekvencí jsou označeny soubory obrázků, např. pro ilustraci několika fází terapeutického výkonu, sekvence jsou číslovány chronologicky, číslo sekvence je zobrazeno u každého obrázku, kterýá do nějake sekvence patří. Vyhledávání pomocí názvu souboru (JPG file) umožňuje nalezení podle data uložení obrázku, v názvu každého obrázku v databázi je string tvaru RRMMDD, tj. lze vyhledat obrázky zadáním určitého data, nebo jeho části. Typ dokumentu je ENDO, EUS nebo RTG.

Dechový test s močovinou značenou uhlíkem 13C ( 13C-UBT) je dnes považován za zlatý standard průkazu infekce způsobené Helicobacter pylori. Princip testu je založen na detekci značeného oxidu uhličitého, který vzniká štěpením substrátu - močoviny enzymem, ureázou, která je jako povrchový protein produkována bakterií Helicobacter pylori. Metoda testu byla popsána již v roce 1987 a existuje řada modifikací, které se liší především v množství podávaného substrátu (50-100 mg), podání roztoku kyseliny citrónové nebo přírodního pomerančového džusu a časovém intervalu odběru vzorků vydechovaného vzduchu. Jednou z variant je tzv. Evropský standardní protokol

Texty soustředěné v tématickém celku „Patologie buňky – vybrané kapitoly“ představují multidisplininárně koncipované a postupně doplňované kapitoly z vybraných oblastí biologie ale zejména patologie buňky.

Snahou autorů bylo popsané procesy prezentovat v základních rysech nejen na úrovni molekulární, subcelulární, celulární a integrativně orgánové, ale také z pohledu klinicko-diagnostických dopadů. Vše s důrazem na představení vybraných procesů pokud možno v obecnější „biologické“ rovině. Každá kapitola je vybavena četnými schématy a obrazovou dokumentací.