III. klinika infekčních a tropických nemocí 1.LF a FNB, 1.LF UK, http://inf3.lf1.cuni.cz/
Původci střevních protozoárních nákaz II. - Entamoeba, Balantidium, Dientamoeba
Přednáška je věnována především patogenní střevní amébě Entamoeba histolytica, která je schopna napadat střevní stěnu a vyvolat jak těžké střevní, tak mimostřevní nákazy. Dokument "Původci střevních protozoárních nákaz II. - Entamoeba, Balantidium, Dientamoeba" je určen studentům oboru Infektologie.
Africké a americké trypanosomy
Prezentace je věnována původcům spavé nemoci (africká trypanosomóza) a Chagasovy nemoci (americká trypanosomóza), jejich vývojovým cyklům, přenašečům a způsobům přenosu, základům patogeneze onemocnění, základnímu klinickému obrazu a zejména laboratorní diagnostice nákaz.
Amfizoické améby
Volně žijící améby patogenní pro člověka vyvolávají vzácné, obvykle smrtelné záněty CNS. Akantaméby jsou rovněž původci keratitidy. V prezentaci jsou probrány tři skupiny améb, schopných vyvolat nákazu, jejich vývoj, základy patogeneze a laboratorní diagnostika onemocnění.
Leishmanie a leishmaniózy
Leishmanie jsou parazitičtí prvoci, kteří jsou přenášeni hmyzem. Infikují fagocytující buňky a u člověka mohou vyvolat škálu klinicky manifestních nákaz. Leishmanie mají protáhlé tělo, které má na předním konci bičík. K hostiteli jsou přenášeny díky drobným koutulovitým mouchám z rodů Phlebotomus a Lutzomyia. Právě v trávicí soustavě těchto hmyzích přenašečů se probíhá jedna z fází životního cyklu, tzv. promastigot s bičíkem.
Malarická plasmodia
Plasmodia, prvoci, kteří jsou na člověka přenášeni komáry rodu Anopheles, vyvolávají nejzávažnější parazitární nákazu, malárii. Na nákazu Plasmodium falciparum ročně umírá odhadem 2,5 milionů osob, převážně malých dětí v subsaharské Africe. Přednáška je zaměřena na pochopení rozvoje malárie a její diagnostiky na základě základních znalostí biologie původců.
Původci oportunních protozoárních nákaz
Prezentace se týká původců nejčastějších oportunních parazitárních nákaz, kterými jsou Toxoplasma gondii a Pneumocystis jiroveci. Nákazy těmito mikroorganismy se klinicky projeví pouze při výrazném poklesu obranyschopnosti nakaženého jedince. Na základě biologických vlastností a vývojového cyklu parazita T.gondii jsou vysvětleny možné způsoby přenosu a manifestace nákazy. Důraz je kladen na pochopení průkazu toxoplasmové infekce, zejména u rizikových skupin. Pneumocystis jiroveci, původce pneumocystové pneumonie, je mykotický organismus historicky řazený k parazitickým prvokům. Prezentace je zaměřena především na možnosti laboratorní diagnostiky infekce.
Diferenciální diagnostika horečky v tropech a subtropech
Horečnatá onemocnění patří k nejčastějším a nejzávažnějším zdravotním problémům během a po pobytu v tropech a subtropech. Diferenciální diagnóza zahrnuje malárii, horečku dengue a ostatní arbovirózy, ricketsiózy, břišní a návratný tyfus, akutní schistosomózu a řadu dalších infekčních nemocí. Je nutno zvažovat i další onemocnění, která se autochtonně vyskytují v dané oblasti. Kromě důkladné anamnézy a fyzikálního vyšetření patří mezi laboratorní vyšetření první linie tenký krevní nátěr a tlustá kapka, krevní obraz a diferenciál, náběry hemokultur, CRP a další zánětlivých ukazatelů.
Arbovirózy
Arbivirózy jsou infekce vyvolané RNA viry a přenosné na člověka při sání komárů, klíšťat a dalších členovců. Arbovirózy způsobují čtyři hlavní klinické syndromy: 1. Systémová horečnatá onemocnění, jež mohou být doprovázena vyrážkou (dengue)2. Akutní horečky s protrahovanými arthralgiemi (o´nyong-nyong, chikungunya, Ross River)3. Encefalitidy či meningoencefalitidy (Japonská B, TBE, West Nile) a nejzávažnější jsou 4. Hemorhagické horečky (žlutá zimnice, hemorhagická forma dengue). Infekce mají často inaparentní průběh, horečka bývá dvoufázová s iniciální virémií a následným postižením cílového orgánu (CNS - TBE, JBE; játra - žlutá zimnice)
Horečka chikungunya
Horečka chikungunya je vyvolána arbovirem ze skupiny alphavirů (čeleď Togaviridae). Je přenášena komáry Aëdes aegypti (Afrika) a Aëdes albopictus (Asie, Indický oceán). Zdrojem infekce v době epidemie je člověk. Onemocnění je rozšířeno v subsaharské Africe, na Indickém subkontinentu, v jihovýchodní Asii a na ostrově Papua Nová Guinea. Od roku 2005 probíhá rozsáhlá epidemie horečky chikungunya na ostrovech v Indickém oceánu a v Indii. V přednášce jsou shrnuty dvě kasuistiky pacientek s tímto onemocněním po návratu z dovolené na Mauritiu.
Střevní parazitární infekce
Přednáška obsahuje základní informace o etiologii, patogenezi, klinickém obrazu, diagnostice a léčbě střevních parazitárních infekcí (amébóza, giardióza, kryptosporidióza, isosporóza, cyklosporóza, dientamébóza, enterobióza, askarióza, trichurióza, ankylostomóza, strongyloidóza).
English version
Vyhledávání