Psychiatrie, psychologie, sexuologie
Psychiatrie: pro 5. ročník
Prezentace přednášek (v Adobe Presenter) z psychiatrie pro studenty 5. ročníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze: Zahájení, úvod - Psychiatrie a společnost; Obecná psychopatologie; Organicky podmíněné duševní poruchy; Základy biologické psychiatrie; Schizofrenie; Specifické poruchy osobnosti; Poruchy příjmu potravy; Dětská psychiatrie; Neurotické poruchy; Psychoterapie; Farmakoterapie; Alkohol a další návykové látky; Akutní psychické poruchy; Afektivní poruchy v klinické praxi; Klinická psychologie. Přednášky jsou doplněny odkazem na test znalostí na základě databáze otázek a odpovědí používaných při zkoušce.
Psychiatrie: pro 4. a 6. ročník
Prezentace přednášek (v MS PowerPointu) z psychiatrie pro studenty 4. a 6. ročníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze: Zahájení, organizace, historie; Obecná psychopatologie; Afektivní poruchy; Sexuální deviace; Dětská psychiatrie; Schizofrenie; Biologická psychiatrie; Psychofarmakologie; Organicky podmíněné duševní poruchy; Neurotické poruchy; Poruchy osobnosti; Návykové poruchy; Psychiatrie a společnost; Afektivní poruchy, suicidia; Akutní psychotické poruchy; Somatoformní poruchy; Forenzní psychiatrie; Psychoaktivní látky. Přednášky pro 4. ročník jsou doplněny testem znalostí na základě databáze otázek a odpovědí používaných při zkoušce.
Psychiatrie v otázkách a odpovědích
Na těchto stránkách se můžete seznámit s otázkami používanými v písemných testech při zkoušce z psychiatrie posluchačů 1. lékařské fakulty UK v Praze (4. ročník - všeobecné lékařství). Otázky jsou vybírány z databáze obsahující 670 položek rozdělených podle jednotlivých oborů do těchto skupin: Obecná psychiatrie (doc. P. Pavlovský), Dětská psychiatrie (as. D. Janotová), Biologická psychiatrie (doc. I. Paclt, doc. K. Hynek), Forenzní psychiatrie (prof. J. Raboch), Kazuistiky (doc. R. Jirák), Komunikační dovednosti (as. J. Pavlát), Psychofarmakologie (doc. R. Jirák, doc. I. Paclt), Sexuologie (prof. J. Raboch), Speciální psychiatrie (doc. P. Pavlovský, prof. Papežová), Psychoterapie (as. P. Hellerová). Ke každé otázce je navrženo 3 až 6 odpovědí, z nichž zkoušený má označit jednu správnou. Jako zdroj byly použity částečně upravené otázky a odpovědi publikované v knize PSYCHIATRIE-TESTY (Raboch a kol.), Galén, Karolinum, Praha 1997.
Biologická psychiatrie
Kurz z biologické psychiatrie je rozdělen do několika částí. První část nazvaná „Neurochemie“ shrnuje poznatky o synaptickém přenosu signálu. Další část „Mechanismy účinků psychofarmak“ doporučuji absolvovat i tehdy, pokud za sebou již máte zkoušku z farmakologie. Ve třetí a čtvrté části budete seznámeni se základními hypotézami o neurobiologických základech poruch nálady a schizofrenie. Část nazvaná „Biochemické vyšetřovací metody“ stručně uvádí základní metody používané v klinice i v psychiatrickém výzkumu. V šesté části jsou shrnuty některé experimenty (jejich podklady, výsledky a závěry) prováděné ve výzkumných laboratořích Psychiatrické kliniky 1. LF UK (jedná se o dalších šest samostatných prezentací).
Úvod do biologické psychiatrie
Biologická psychiatrie se zabývá duševními poruchami a poruchami chování z hlediska přírodovědeckého. V této práci jsou shrnuty základní poznatky o neuronech, synapsích, neurotransmiterech a receptorových systémech uplatňujících se při přenosu nervového signálu. Následuje stručný výklad poznatků o působení různých psychofarmak a hypotézy o mechanismech vzniku a léčby schizofrenie, afektivních poruch a demence. Upravená a rozšířená verze této práce vyšla v knižní podobě (Z. Fišar, R. Jirák: Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie. Grada, Praha, 2001).
Vybrané kapitoly z psychiatrie
Ve vybraných kapitolách z psychiatrie je zahrnuto 6 prezentací s namluveným komentářem. Jedná se o základní informace o historii psychiatrie ve světě a v u nás, o poruchách nálady a o psychózách.
Psychosociální vývoj
Výukové podklady pro obor "Psychosociální vývoj", který je vyučován společně ve všech bakalářských studijních oborech na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Prezentace byly vytvořeny v programu MS PowerPoint a Adobe Presenter a lze si je stáhnout na vlastní počítač pro prohlížení i bez připojení k Internetu. Součástí uvedených webových stránek jsou testy znalostí z předmětu „Psychosociální vývoj“.
Lekce EUNI: Parkinsonova nemoc
Parkinsonova nemoc (PN) je chronické progresivní onemocnění nervové soustavy. Vzniká na podkladu degenerativního zániku neuronů v pars compacta substantiae nigrae(SNc) a v dalších jádrech kmene mozkového, v jehož důsledku dochází k nedostatku dopaminu (DA) a jiných neuromediátorů v bazálních gangliích mozku. PN se projevuje charakteristickými motorickými projevy, tzv. hypokineticko-rigidním (parkinsonským) syndromem, skládajícím se z hypokineze, rigidity, třesu a posturální poruchy. Deficit DA a dalších neuromediátorů spolu s degenerací některých částí kortexu a periferních autonomních ganglií a vede k nonmotorickým projevům, které mohou být vegetativní, senzorické a neuropsychiatrické.
Lekce EUNI: Deprese v klinické praxi
Poruchy nálady jsou jednou z nejčastějších duševních poruch a postihují z hlediska celoživotního téměř pětinu populace. Jednoroční prevalence afektivních poruch se přitom pohybuje v Evropě mezi 5 a 10 % (29). Ekonomické důsledky tohoto onemocnění jsou enormní (2). Ve vyspělých státech současného světa představují deprese nejčastější příčinu ztrát pracovní schopnosti.
V klinické praxi se setkáváme s několika formami depresivních obtíží: akutní (depresivní) reakce na stres, porucha přizpůsobení, periodická depresivní porucha projevující se depresivní epizodou a dystymie (21). Bipolární deprese a organická depresivní porucha mají jiné charakteristiky, průběh i léčbu a jsou pojednány v této kapitole. Zvláštní problematiku představují symptomatické (sekundární) deprese způsobené tělesnými faktory, kterým budeme věnovat pozornost v druhé polovině textu.
Deprese, antidepresiva a membrány
Místem primárního účinku většiny antidepresiv je plazmatická membrána. Vzhledem k amfifilním vlastnostem těchto léčiv dochází nejen k vazbě na specifická vazebná místa membránových proteinů, ale i k významným interakcím s lipidovou částí buněčných membrán a k průniku antidepresiv do buňky a interakcím s nitrobuněčnými elementy. Protože terapeutické účinky antidepresiv se projevují až po delší době jejich podávání, je nutné poznat i jimi vyvolané adaptivní buněčné změny vedoucí ke změnám funkce neurotransmiterových systémů v mozku. V této práci jsou shrnuty výsledky studia mechanismů účinků antidepresiv a jejich interakcí s modelovými i buněčnými membránami, které jsem publikoval v letech 2004-2006.
Synaptický přenos nervového signálu; hypotézy poruch nálady; antidepresiva; membránový přenašeč pro serotonin při depresi a její léčbě; interakce antidepresiv s lipidovými membránami; komentář a diskuse k vlastním experimentům.
English version
Vyhledávání