Biofyzika

Tato práce je zaměřena na možnosti použití fluorescenční spektroskopie v lékařském výzkumu, především v oboru neurověd, kdy se využívá 1. závislosti emisních vlastností fluoroforu na prostředí, v němž se nachází; 2. přenosu elektronové excitační energie mezi donorem a fluoreskujícím akceptorem; 3. polarizované fluorescence. V první kapitole je shrnuta základní teorie fluorescence, v druhé kapitole uvádím stručný přehled fluoroforů používaných v biomedicíně a třetí část je věnována popisu vybraných experimentů.

Katalog metod v biofyzice obsahuje abecedně seřazené metody a přístroje používané v medicínské biofyzice. V tomto katalogu jsou například uvedeny: audiometrie, elektroléčba, mikroskop, katateploměr, laser, nomogram, spektrofotometr, EKG, optotypy, spirometr, tonometr atd. Každý odkaz obsahuje jednoduchý popis principu metody nebo přístroje , případně je doplněn obrazovou dokumentací.

Text vysvětluje základy elektrochemie pro lékařskou chemii a biochemii. Zabývá se elektrodovými ději a vznikem elektrického článku, iontově selektivními elektrodami, potenciometrií. Podrobněji je pojednáno měření pH skleněnou elektrodou. Stručně popisuje elektrolýzu a polarografii.

Využití laserů v medicíně - úvod, fototerapie, využití nízkovýkonových a vysokovýkonových laserů v různých oborech. V medicíně se začal rubínový laser využívat ihned. Nejprve v oftalmologii (operace oční sítnice) a v kožním lékařství, při odstraňování pigmentových skvrn. Pro lékaře byly hlavní důvody použití laseru možnost seskupit světlo na miniaturní plochu, možnost řezání tkání velmi úzkými řezy a možnost odpařování tkání. Dnes toto odvětví nazýváme jako laserovou chirurgii.

Přednáška se zabývá základními principy vidění, principy vnímání barvy a jasu a zmiňuje též některé poruchy tohoto vnímání. Vnímání barev zajišťují čípky. V normálním lidském oku existují tři druhy čípků, lišící se barevnými pigmenty a citlivostí k vlnovým délkám, které určují jednotlivé barvy. Čípky vnímající červenou, zelenou a modrou barvu tedy zajišťují vnímání všech barev. Normální vidění je trichromatické, vidění barvoslepých lidí je např. dichromatické (dva druhy čípků). Málo známým faktem je, že se u některých lidí vyskytuje i opak barvosleposti, tedy čtyři druhy čípků.

Přednáška se zabývá stavbou a funkcí lidského oka. Popisuje optický systém oka a jeho funkci a též základní vady oka způsobené špatnou funkcí tohoto systému. Vlastní vnímání světla je založeno na citlivosti zrakových pigmentů (např. rodopsin) na světlo. Světlem se zrakové pigmenty rozkládají, čímž zahájí řetěz chemických reakcí, které vedou k převedení signálu na elektrický potenciál, vzruch, který přenáší informaci do zrakových center mozku. Fotoreceptory lidského oka jsou citlivé na světelné vlny v rozsahu 400 – 760 nm. Absolutní práh citlivosti je 10-19 J, což odpovídá energii jednoho jediného fotonu.