Tungóza - výskyt, léčba, kazuistika
![anotační obrázek](res/anot-tungoza-vyskyt-lecba-kazuistika_50f29efd92fcf.jpg)
Tungóza je vyvolána samičkou blechy písečné (Tunga penetrans). Vyskytuje se v tropech a subtropech všech kontinentů. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění parazita z drobné incize. Tungóza je onemocnění vyskytující se v subtropických oblastech a způsobené blechou písečnou Tunga penetrans, která proniká do kůže člověka a vyvolává místní zánět s častými sekundárními infekcemi.
Střevní parazitární infekce
![anotační obrázek](res/anot-strevni-parazitarni-infekce_4a40a6e0b0507.jpg)
Přednáška obsahuje základní informace o etiologii, patogenezi, klinickém obrazu, diagnostice a léčbě střevních parazitárních infekcí (amébóza, giardióza, kryptosporidióza, isosporóza, cyklosporóza, dientamébóza, enterobióza, askarióza, trichurióza, ankylostomóza, strongyloidóza).
Arbovirózy
![anotační obrázek](res/anot-arbovirozy_4a49d015bb898.jpg)
Arbivirózy jsou infekce vyvolané RNA viry a přenosné na člověka při sání komárů, klíšťat a dalších členovců. Arbovirózy způsobují čtyři hlavní klinické syndromy: 1. Systémová horečnatá onemocnění, jež mohou být doprovázena vyrážkou (dengue)2. Akutní horečky s protrahovanými arthralgiemi (o´nyong-nyong, chikungunya, Ross River)3. Encefalitidy či meningoencefalitidy (Japonská B, TBE, West Nile) a nejzávažnější jsou 4. Hemorhagické horečky (žlutá zimnice, hemorhagická forma dengue). Infekce mají často inaparentní průběh, horečka bývá dvoufázová s iniciální virémií a následným postižením cílového orgánu (CNS - TBE, JBE; játra - žlutá zimnice)
Amfizoické améby
![anotační obrázek](res/anot-amfizoicke-ameby_4a49c3e08ae5f.jpg)
Volně žijící améby patogenní pro člověka vyvolávají vzácné, obvykle smrtelné záněty CNS. Akantaméby jsou rovněž původci keratitidy. V prezentaci jsou probrány tři skupiny améb, schopných vyvolat nákazu, jejich vývoj, základy patogeneze a laboratorní diagnostika onemocnění.
Africké a americké trypanosomy
![anotační obrázek](res/anot-africke-a-americke-trypanosomy_4a49c3360ceb8.jpg)
Prezentace je věnována původcům spavé nemoci (africká trypanosomóza) a Chagasovy nemoci (americká trypanosomóza), jejich vývojovým cyklům, přenašečům a způsobům přenosu, základům patogeneze onemocnění, základnímu klinickému obrazu a zejména laboratorní diagnostice nákaz.
Leishmanie a leishmaniózy
![anotační obrázek](res/anot-leishmanie-a-leishmaniozy_4a49c4322cfbe.jpg)
Leishmanie jsou parazitičtí prvoci, kteří jsou přenášeni hmyzem. Infikují fagocytující buňky a u člověka mohou vyvolat škálu klinicky manifestních nákaz. Leishmanie mají protáhlé tělo, které má na předním konci bičík. K hostiteli jsou přenášeny díky drobným koutulovitým mouchám z rodů Phlebotomus a Lutzomyia. Právě v trávicí soustavě těchto hmyzích přenašečů se probíhá jedna z fází životního cyklu, tzv. promastigot s bičíkem.
Larva migrans cutanea
![anotační obrázek](res/anot-larva-migrans-cutanea_4a49ea870e327.jpg)
Larva migrans cutanea se vyskytuje především ve vlhkých tropických oblastech. Původcem jsou larvální stádia zvířecích měchovců (Ancylostoma brasiliense, A. caninum). Jedná se o bolestivé serpiginózní kožní léze, které spontáně regredují, ale podání albendazolu (Zentel) urychlí jejich léčbu.
Horečka chikungunya
![anotační obrázek](res/anot-horecka-chikungunya_4a49d05783449.jpg)
Horečka chikungunya je vyvolána arbovirem ze skupiny alphavirů (čeleď Togaviridae). Je přenášena komáry Aëdes aegypti (Afrika) a Aëdes albopictus (Asie, Indický oceán). Zdrojem infekce v době epidemie je člověk. Onemocnění je rozšířeno v subsaharské Africe, na Indickém subkontinentu, v jihovýchodní Asii a na ostrově Papua Nová Guinea. Od roku 2005 probíhá rozsáhlá epidemie horečky chikungunya na ostrovech v Indickém oceánu a v Indii. V přednášce jsou shrnuty dvě kasuistiky pacientek s tímto onemocněním po návratu z dovolené na Mauritiu.
Diferenciální diagnostika horečky v tropech a subtropech
![anotační obrázek](res/anot-diferencialni-diagnostika-horecky-v-tropech-a-subtropech_4a49c8fcb075d.jpg)
Horečnatá onemocnění patří k nejčastějším a nejzávažnějším zdravotním problémům během a po pobytu v tropech a subtropech. Diferenciální diagnóza zahrnuje malárii, horečku dengue a ostatní arbovirózy, ricketsiózy, břišní a návratný tyfus, akutní schistosomózu a řadu dalších infekčních nemocí. Je nutno zvažovat i další onemocnění, která se autochtonně vyskytují v dané oblasti. Kromě důkladné anamnézy a fyzikálního vyšetření patří mezi laboratorní vyšetření první linie tenký krevní nátěr a tlustá kapka, krevní obraz a diferenciál, náběry hemokultur, CRP a další zánětlivých ukazatelů.
Malarická plasmodia
![anotační obrázek](res/anot-malaricka-plasmodia_4a49c4b56c742.jpg)
Plasmodia, prvoci, kteří jsou na člověka přenášeni komáry rodu Anopheles, vyvolávají nejzávažnější parazitární nákazu, malárii. Na nákazu Plasmodium falciparum ročně umírá odhadem 2,5 milionů osob, převážně malých dětí v subsaharské Africe. Přednáška je zaměřena na pochopení rozvoje malárie a její diagnostiky na základě základních znalostí biologie původců.