III. klinika infekčních a tropických nemocí 1.LF a FNB, 1.LF UK, http://inf3.lf1.cuni.cz/

Tungóza je vyvolána samičkou blechy písečné (Tunga penetrans). Vyskytuje se v tropech a subtropech všech kontinentů. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění parazita z drobné incize. Tungóza je onemocnění vyskytující se v subtropických oblastech a způsobené blechou písečnou Tunga penetrans, která proniká do kůže člověka a vyvolává místní zánět s častými sekundárními infekcemi.

Přednáška obsahuje základní informace o etiologii, patogenezi, klinickém obrazu, diagnostice a léčbě střevních parazitárních infekcí (amébóza, giardióza, kryptosporidióza, isosporóza, cyklosporóza, dientamébóza, enterobióza, askarióza, trichurióza, ankylostomóza, strongyloidóza).

Arbivirózy jsou infekce vyvolané RNA viry a přenosné na člověka při sání komárů, klíšťat a dalších členovců. Arbovirózy způsobují čtyři hlavní klinické syndromy: 1. Systémová horečnatá onemocnění, jež mohou být doprovázena vyrážkou (dengue)2. Akutní horečky s protrahovanými arthralgiemi (o´nyong-nyong, chikungunya, Ross River)3. Encefalitidy či meningoencefalitidy (Japonská B, TBE, West Nile) a nejzávažnější jsou 4. Hemorhagické horečky (žlutá zimnice, hemorhagická forma dengue). Infekce mají často inaparentní průběh, horečka bývá dvoufázová s iniciální virémií a následným postižením cílového orgánu (CNS - TBE, JBE; játra - žlutá zimnice)

Volně žijící améby patogenní pro člověka vyvolávají vzácné, obvykle smrtelné záněty CNS. Akantaméby jsou rovněž původci keratitidy. V prezentaci jsou probrány tři skupiny améb, schopných vyvolat nákazu, jejich vývoj, základy patogeneze a laboratorní diagnostika onemocnění.

Prezentace je věnována původcům spavé nemoci (africká trypanosomóza) a Chagasovy nemoci (americká trypanosomóza), jejich vývojovým cyklům, přenašečům a způsobům přenosu, základům patogeneze onemocnění, základnímu klinickému obrazu a zejména laboratorní diagnostice nákaz.

Leishmanie jsou parazitičtí prvoci, kteří jsou přenášeni hmyzem. Infikují fagocytující buňky a u člověka mohou vyvolat škálu klinicky manifestních nákaz. Leishmanie mají protáhlé tělo, které má na předním konci bičík. K hostiteli jsou přenášeny díky drobným koutulovitým mouchám z rodů Phlebotomus a Lutzomyia. Právě v trávicí soustavě těchto hmyzích přenašečů se probíhá jedna z fází životního cyklu, tzv. promastigot s bičíkem.

Larva migrans cutanea se vyskytuje především ve vlhkých tropických oblastech. Původcem jsou larvální stádia zvířecích měchovců (Ancylostoma brasiliense, A. caninum). Jedná se o bolestivé serpiginózní kožní léze, které spontáně regredují, ale podání albendazolu (Zentel) urychlí jejich léčbu.

Horečka chikungunya je vyvolána arbovirem ze skupiny alphavirů (čeleď Togaviridae). Je přenášena komáry Aëdes aegypti (Afrika) a Aëdes albopictus (Asie, Indický oceán). Zdrojem infekce v době epidemie je člověk. Onemocnění je rozšířeno v subsaharské Africe, na Indickém subkontinentu, v jihovýchodní Asii a na ostrově Papua Nová Guinea. Od roku 2005 probíhá rozsáhlá epidemie horečky chikungunya na ostrovech v Indickém oceánu a v Indii. V přednášce jsou shrnuty dvě kasuistiky pacientek s tímto onemocněním po návratu z dovolené na Mauritiu.

Horečnatá onemocnění patří k nejčastějším a nejzávažnějším zdravotním problémům během a po pobytu v tropech a subtropech. Diferenciální diagnóza zahrnuje malárii, horečku dengue a ostatní arbovirózy, ricketsiózy, břišní a návratný tyfus, akutní schistosomózu a řadu dalších infekčních nemocí. Je nutno zvažovat i další onemocnění, která se autochtonně vyskytují v dané oblasti. Kromě důkladné anamnézy a fyzikálního vyšetření patří mezi laboratorní vyšetření první linie tenký krevní nátěr a tlustá kapka, krevní obraz a diferenciál, náběry hemokultur, CRP a další zánětlivých ukazatelů.

Plasmodia, prvoci, kteří jsou na člověka přenášeni komáry rodu Anopheles, vyvolávají nejzávažnější parazitární nákazu, malárii. Na nákazu Plasmodium falciparum ročně umírá odhadem 2,5 milionů osob, převážně malých dětí v subsaharské Africe. Přednáška je zaměřena na pochopení rozvoje malárie a její diagnostiky na základě základních znalostí biologie původců.