Závislost na tabáku je chronické, recidivující a letální onemocnění (diagnóza F 17 podle 10-MKN, 10. verze Mezinárodní klasifikace nemocí WHO), které v ČR zkracuje život polovině kuřáků, a to průměrně o 15 let. V Evropě – i v ČR – je příčinou téměř každého pátého úmrtí. Ročně u nás předčasně zemře na nemoci způsobené tabákem celkem 18 000 osob. Umírají především na nádorová onemocnění (8000, z toho 5000 na rakovinu plic), kardiovaskulární (7000) a respirační (2000) onemocnění. Zbylých 1000 úmrtí připadá na několik desítek ostatních onemocnění. Závislost na tabáku je chronické, recidivující a letální onemocnění (diagnóza F 17 podle 10-MKN, 10. verze Mezinárodní klasifikace nemocí WHO), které v ČR zkracuje život polovině kuřáků, a to průměrně o 15 let. V Evropě – i v ČR – je příčinou téměř každého pátého úmrtí. Ročně u nás předčasně zemře na nemoci způsobené tabákem celkem 18 000 osob. Umírají především na nádorová onemocnění (8000, z toho 5000 na rakovinu plic), kardiovaskulární (7000) a respirační (2000) onemocnění. Zbylých 1000 úmrtí připadá na několik desítek ostatních onemocnění.
Zánět je jedna z fylogeneticky nejstarších reakcí organizmu, která směřuje k eliminaci noxy a následné reparaci tkáně. Při zánětlivé reakci dochází jak k místním, tak systémovým změnám. Místní reakce na zánět zahrnuje vazodilataci, zvýšení permeability cév, chemotaxi neutrofilů, uvolňování lysosomálních enzymů a agregaci trombocytů. Celková reakce zahrnuje horečku, leukocytózu a syntézu a uvolňování proteinů akutní fáze játry.
Úvodní fáze zánětu je označována jako reakce akutní fáze. Je to nespecifická, uniformní, obranná reakce tkáně na poškození bez ohledu na příčinu – infekcí počínaje, přes mechanická, fyzikální, chemická, hypoxická, immuno-alergická poškození, malignitou konče. Dochází při ní ke kaskádě humorálních a celulárních změn a syntéze specifických prozánětlivých proteinů v játrech – tzv. proteinů akutní fáze (APP – acute phase protein).
Probíhá nezávisle a paralelně s cílenou imunitní odpovědí.
Obranná imunitní reakce a imunitní tolerance zajišťují obrana organismu proti "nebezpečí" a zároveň toleranci „vlastních“ a „bezpečných“ antigenů. Selhání imunitní tolerance vlastních antigenů a běžných antigenů okolního prostředí vede k rozvoji patologické imunitní reakce: autoimunity nebo alergie

Optické metody: absorpční, verikální, reflexní a atomová absorpční fotometrie, fluorimetrie, chemiluminiscence, turbidimetrie, nefelometrie. Elektrochemické metody: potenciometrie, ampérometrie, polarografie, coulometrie, konduktometrie. Elektromigrační metody: zónová elektroforéza, izoelektrická fokusace, izotachoforéza, kapilární elektroforéza, western blotting. Fyzikální metody: osmometry. Chromatografie: TLC, HPLC, GLC.
