Úvod: Dubin-Johnsonův syndrom je autosomálně resesivně dědičná převářně nekonjugovaná hyperbilirubinémie vyvolaná mutacemi v genu ABCC2/MRP2 kódujícím kanalikulární transportér pro konjugovaný bilirubin. Gilbertův syndrom je recesivně dědičná nekonjugovaná hyperbilirubinémie vyvolaná ve většině případů sníženou aktivitou transkripce genu UGT1A1 v důsledku homozygotní mutace A(TA)7TAA v promotoru uvedeného genu. Cílem naší studie bylo najít molekulární příčinu atypické intermitentní převážně nekonjugované hyperbilirubinémie u 3-letého chlapce. Metody: Žlučové cesty byly zobrazeny cholescintigrafií s použitím 99mTc-HIDA. Exprese proteinu ABCC2/MRP2 byla vyšetřena imunohistologicky. Sekvence genů UGT1A1 a ABCC2/MRP2 byla určena přímým sekvenováním z genomové DNA. Přítomnost nalezených mutací byla potvrzena fragmentovou analýzou, sekvenováním klonovaných fragmenů genomové DNA s mutací a PCR-RFLP. Výsledky: Cholescintigrafie ukázala opožděné plnění žlučníku. V histologicky normálních játrech byl v hepatocytech přítomen hnědý granulární PAS pozitivní lipopigment, který se lišil od melanin-like pigmentu charakteristického pro Dubin-Johnsonův syndrom. Protein ABCC2/MRP2 nebyl v játrech imunohistologicky detekovatelný. Pacient se ukázal být složeným heterozygotem pro dvě dosud nepopsané mutace c.1256insCT/del17bp a c.4292delCA v genu ABCC2/MRP2. V promotoru genu UGT1A1 byly nalezeny homozygotní mutace -3279T>G a A(TA)7TAA. Závěr: Příčinou žloutenky našeho nemocného je zvláštní typ digenní smíšené hyperbilirubinémie podmíněný současným výskytem mutací charakteristických pro Dubin-Johnsonův a Gilbertův syndrom.

Účel studie: V patogenezi alkoholické jaterní cirhózy (ALC) hrají významnou úlohu zánětlivé cytokiny tumor necrosis factor alfa (TNF-?) a interleukin 1-beta (IL-1?). Haplotyp [-511C; -31T] promotoru genu IL-1B a variabilní počet tandemových repetic délky 86-bp ve 2. intronu genu pro receptorového antagonistu IL-1 (IL-1RN) zvyšují transkripci genu pro IL-1B. Cílem studie bylo ověřit, zda tyto polymorfismy v genovém clusteru IL-1 ovlivní riziko ALC.
