Tropické nemoci 1,2 [B00134]
Diferenciální diagnostika horečky v tropech a subtropech
Horečnatá onemocnění patří k nejčastějším a nejzávažnějším zdravotním problémům během a po pobytu v tropech a subtropech. Diferenciální diagnóza zahrnuje malárii, horečku dengue a ostatní arbovirózy, ricketsiózy, břišní a návratný tyfus, akutní schistosomózu a řadu dalších infekčních nemocí. Je nutno zvažovat i další onemocnění, která se autochtonně vyskytují v dané oblasti. Kromě důkladné anamnézy a fyzikálního vyšetření patří mezi laboratorní vyšetření první linie tenký krevní nátěr a tlustá kapka, krevní obraz a diferenciál, náběry hemokultur, CRP a další zánětlivých ukazatelů.
Arbovirózy
Arbivirózy jsou infekce vyvolané RNA viry a přenosné na člověka při sání komárů, klíšťat a dalších členovců. Arbovirózy způsobují čtyři hlavní klinické syndromy: 1. Systémová horečnatá onemocnění, jež mohou být doprovázena vyrážkou (dengue)2. Akutní horečky s protrahovanými arthralgiemi (o´nyong-nyong, chikungunya, Ross River)3. Encefalitidy či meningoencefalitidy (Japonská B, TBE, West Nile) a nejzávažnější jsou 4. Hemorhagické horečky (žlutá zimnice, hemorhagická forma dengue). Infekce mají často inaparentní průběh, horečka bývá dvoufázová s iniciální virémií a následným postižením cílového orgánu (CNS - TBE, JBE; játra - žlutá zimnice)
Horečka chikungunya
Horečka chikungunya je vyvolána arbovirem ze skupiny alphavirů (čeleď Togaviridae). Je přenášena komáry Aëdes aegypti (Afrika) a Aëdes albopictus (Asie, Indický oceán). Zdrojem infekce v době epidemie je člověk. Onemocnění je rozšířeno v subsaharské Africe, na Indickém subkontinentu, v jihovýchodní Asii a na ostrově Papua Nová Guinea. Od roku 2005 probíhá rozsáhlá epidemie horečky chikungunya na ostrovech v Indickém oceánu a v Indii. V přednášce jsou shrnuty dvě kasuistiky pacientek s tímto onemocněním po návratu z dovolené na Mauritiu.
Kazuistika - Papilomatózní, vředovité kožní léze na zádech a hýždi po pobytu v Maroku
40 letý pacient přichází na ambulanci se třemi erytematózními, papilomatózními, vředovitými kožními afekcemi krytými suchými krustami na zádech a hýždi. V srpnu 2003 pobýval turisticky 1 měsíc v Maroku. V prosinci 2003 zaznamenal tři drobné vředy na zádech, které se nehojily. Byl léčen Betadine mastí, ale bez efektu. Kasuistika je doplněna videosekvencí.
Tungóza - výskyt, léčba
Tungóza je vyvolána samičkou blechy písečné (Tunga penetrans). Vyskytuje se v tropech a subtropech všech kontinentů. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění parazita z drobné incize. Tungóza je onemocnění vyskytující se v subtropických oblastech a způsobené blechou písečnou Tunga penetrans, která proniká do kůže člověka a vyvolává místní zánět s častými sekundárními infekcemi.
Bolestivá zarudlá kožní léze na chodidle po pobytu v Thajsku (kasuistika)
U mladé ženy se objevila bolestivá zarudlá kožní léze na chodidle po pobytu v Thajsku. Byl nasazen albendazol (Zentel) na 7 dnů. Po 2 týdnech přichází pacientka na kontrolu (viz. video).
Kasuistika - Recidivující léze na chodidle
40 letá žena zaznamenala asi 1 měsíc po návratu z dovolené ve Venezuele bolestivou, recidivující lézi na chodidle. Byla přeléčena albendazolem, ale léze se opět po krátké době objevila. Jaká je diagnóza a prognóza této afekce. Video zobrazuje konkrétní pacientku s postižením. Vaším úkolem je odpovědět jaká je diagnoza.
Kasuistika - Larva migrans cutanea
Pacient pobýval jako turista v Keni. Po návratu se objevila bolestivá afekce mezi prsty a na nártu dolní končetiny. Navštívil kožní kliniku, kde byla nasazena antibiotika. Jaká je diagnóze, co je původcem léze?
Otázka: Pacient pobýval jako turista v Keni. Po návratu se objevila bolestivá afekce mezi prsty a na nártu dolní končetiny. Navštívil kožní kliniku, kde byla nasazena antibiotika. Jaká je diagnóze, co je původcem léze?
Kazuistika - Tungóza
Tungóza je vyvolána samičkou blechy písečné (Tunga penetrans). Vyskytuje se v tropech a subtropech všech kontinentů. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění parazita z drobné incize. Video demonstruje případ u mladého muže po pobytu na Madagaskaru. Kožní myiáze vyvolávají u lidí i písečné blechy (Tunga penetrans). Jejich samičky žijí v podkoží různých hostitelů včetně člověka. V době, kdy začínají samičky produkovat svá vajíčka, začíná ložisko svědit a případné škrábání postiženého místa může napomoci uvolňování vajíček do vnějšího prostředí. Toto onemocnění zvané jigger (tungóza) se vyskytuje v řadě zemí tropického a subtropického pásma – původem je ze Střední a Jižní Ameriky, odkud byla písečná blecha zavlečena i do oblastí Afriky a indického subkontinentu. Teprve přechod od ektoparazitického způsobu života (provozovaného blechami, vešmi, či komáry) do nitra hostitelova těla (myiáze, tungóza), udělal z těchto členovců „ty pravé“ parazity.
Larva migrans cutanea
Larva migrans cutanea se vyskytuje především ve vlhkých tropických oblastech. Původcem jsou larvální stádia zvířecích měchovců (Ancylostoma brasiliense, A. caninum). Jedná se o bolestivé serpiginózní kožní léze, které spontáně regredují, ale podání albendazolu (Zentel) urychlí jejich léčbu.
English version
Vyhledávání