Projekt MEFANET (MEdical FAculties Educational NETwork)

Infektologie

Řazeno podle: priorita a čas poslední úpravy
Jít na stránku: 1 2 3

Původci střevních protozoárních nákaz II. - Entamoeba, Balantidium, Dientamoeba

Původci střevních protozoárních nákaz II. - Entamoeba, Balantidium, Dientamoeba

Přednáška je věnována především patogenní střevní amébě Entamoeba histolytica, která je schopna napadat střevní stěnu a vyvolat jak těžké střevní, tak mimostřevní nákazy. Dokument "Původci střevních protozoárních nákaz II. - Entamoeba, Balantidium, Dientamoeba" je určen studentům oboru Infektologie.

 
autor: Eva Nohýnková | obor: Infektologie | zobrazeno: 4767x | publikováno: 22.1.2007 | poslední úpravy: 21.1.2013 | Creative Commons License

Kasuistika - Svědivé chodbičkovité eflorescence

Kasuistika - Svědivé chodbičkovité eflorescence

43 letý přírodovědec pobýval pracovně jeden měsíc v Amazonii. Během pobytu chodil v sandálech ve vlhké půdě a brodil se v potocích. Ke konci pobytu se mu v oblasti paty pravé dolní končetiny vytvořily svědivé chodbičkovité útvary. Jaká je diagnóza a léčba této afekce. 

Otázka: 43 letý přírodovědec pobýval pracovně jeden měsíc v Amazonii. Během pobytu chodil v sandálech ve vlhké půdě a brodil se v potocích. Ke konci pobytu se mu v oblasti paty pravé dolní končetiny vytvořily svědivé chodbičkovité útvary. Jaká je diagnóza a léčba této afekce.

 
autor: František Stejskal | obor: Infektologie | kontext: Tropické nemoci 1, 2 | zobrazeno: 4185x | publikováno: 2.1.2007 | poslední úpravy: 12.12.2012 | Creative Commons License

Původci oportunních protozoárních nákaz

Původci oportunních protozoárních nákaz

Prezentace se týká původců nejčastějších oportunních parazitárních nákaz, kterými jsou Toxoplasma gondii a Pneumocystis jiroveci. Nákazy těmito mikroorganismy se klinicky projeví pouze při výrazném poklesu obranyschopnosti nakaženého jedince. Na základě biologických vlastností a vývojového cyklu parazita T.gondii jsou vysvětleny možné způsoby přenosu a manifestace nákazy. Důraz je kladen na pochopení průkazu toxoplasmové infekce, zejména u rizikových skupin. Pneumocystis jiroveci, původce pneumocystové pneumonie, je mykotický organismus historicky řazený k parazitickým prvokům. Prezentace je zaměřena především na možnosti laboratorní diagnostiky infekce.

 
autor: Eva Nohýnková | obor: Infektologie | zobrazeno: 4106x | publikováno: 19.1.2007 | poslední úpravy: 12.12.2012 | Creative Commons License

Malárie - horečnaté tropické onemocnění

Malárie - horečnaté tropické onemocnění

Malárie představuje nejzávažnější parazitární infekci a patří mezi nejčastější příčiny horečnatých onemocnění po pobytu v tropech. Na tropickou malárii umírá jen v subsaharské Africe okolo 2 milionů dětí ročně. Přednáška shrnuje základní informace z epidemiologie, patogeneze, klinických příznaků, diagnostiky, léčby a prevence malárie.

 
autor: František Stejskal | obor: Infektologie | kontext: Tropické nemoci 1, 2 | zobrazeno: 6275x | publikováno: 7.12.2006 | poslední úpravy: 12.12.2012 | Creative Commons License

Kasuistika 1 - Podkožní myiáze po návratu z Mexika a Belize

Kasuistika 1 - Podkožní myiáze po návratu z Mexika a Belize

Dvě podkožní léze charakteru furunkulů se objevily na hýždi u mladé ženy jeden měsíc po návratu z dovolené v Mexiku a Belize. Z jedné léze se uvolnila larva mouchy Dermatobia hominis. Jednalo se o podkožní myáze, léčba spočívala v chirurgickém odstranění a lokální aplikaci antibiotik k potlačení bakteriální superinfekce. Dermatobia hominis je nejčastější původce podkožních obligátních myiáz v Latinské Americe. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění, okluzi dýchacího otvoru mastí, minerálním olejem nebo adhezivní páskou plynů, což vyvolá asfyxii larvy a její snažší extrakci.

 
autor: František Stejskal | obor: Infektologie, Mikrobiologie | kontext: Tropické nemoci 1, 2 | zobrazeno: 4985x | publikováno: 16.11.2006 | poslední úpravy: 12.12.2012 | Creative Commons License

Kasuistika - Recidivující léze na chodidle

Kasuistika - Recidivující léze na chodidle

40 letá žena zaznamenala asi 1 měsíc po návratu z dovolené ve Venezuele bolestivou, recidivující lézi na chodidle. Byla přeléčena albendazolem, ale léze se opět po krátké době objevila. Jaká je diagnóza a prognóza této afekce. Video zobrazuje konkrétní pacientku s postižením. Vaším úkolem je odpovědět jaká je diagnoza.

 
autor: František Stejskal | obor: Infektologie | kontext: Tropické nemoci 1, 2 | zobrazeno: 4659x | publikováno: 2.1.2007 | poslední úpravy: 27.4.2012 | Creative Commons License

Kasuistika - Larva migrans cutanea

Kasuistika - Larva migrans cutanea

Pacient pobýval jako turista v Keni. Po návratu se objevila bolestivá afekce mezi prsty a na nártu dolní končetiny. Navštívil kožní kliniku, kde byla nasazena antibiotika. Jaká je diagnóze, co je původcem léze?

Otázka: Pacient pobýval jako turista v Keni. Po návratu se objevila bolestivá afekce mezi prsty a na nártu dolní končetiny. Navštívil kožní kliniku, kde byla nasazena antibiotika. Jaká je diagnóze, co je původcem léze?

 
autor: František Stejskal | obor: Infektologie | kontext: Tropické nemoci 1, 2 | zobrazeno: 5907x | publikováno: 2.1.2007 | poslední úpravy: 27.4.2012 | Creative Commons License

Kazuistika - Tungóza

Kazuistika - Tungóza

Tungóza je vyvolána samičkou blechy písečné (Tunga penetrans). Vyskytuje se v tropech a subtropech všech kontinentů. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění parazita z drobné incize. Video demonstruje případ u mladého muže po pobytu na Madagaskaru. Kožní myiáze vyvolávají u lidí i písečné blechy (Tunga penetrans). Jejich samičky žijí v podkoží různých hostitelů včetně člověka. V době, kdy začínají samičky produkovat svá vajíčka, začíná ložisko svědit a případné škrábání postiženého místa může napomoci uvolňování vajíček do vnějšího prostředí. Toto onemocnění zvané jigger (tungóza) se vyskytuje v řadě zemí tropického a subtropického pásma – původem je ze Střední a Jižní Ameriky, odkud byla písečná blecha zavlečena i do oblastí Afriky a indického subkontinentu. Teprve přechod od ektoparazitického způsobu života (provozovaného blechami, vešmi, či komáry) do nitra hostitelova těla (myiáze, tungóza), udělal z těchto členovců „ty pravé“ parazity.

 
autor: František Stejskal | obor: Infektologie | kontext: Tropické nemoci 1, 2 | zobrazeno: 6640x | publikováno: 2.1.2007 | poslední úpravy: 27.4.2012 | Creative Commons License

Kazuistika - Papilomatózní, vředovité kožní léze na zádech a hýždi po pobytu v Maroku

Kazuistika - Papilomatózní, vředovité kožní léze na zádech a hýždi po pobytu v Maroku

40 letý pacient přichází na ambulanci se třemi erytematózními, papilomatózními, vředovitými kožními afekcemi krytými suchými krustami na zádech a hýždi. V srpnu 2003 pobýval turisticky 1 měsíc v Maroku. V prosinci 2003 zaznamenal tři drobné vředy na zádech, které se nehojily. Byl léčen Betadine mastí, ale bez efektu. Kasuistika je doplněna videosekvencí.

 
autor: František Stejskal | obor: Infektologie | kontext: Tropické nemoci 1, 2 | zobrazeno: 8111x | publikováno: 4.1.2007 | poslední úpravy: 27.4.2012 | Creative Commons License

Kasuistika - Bolestivé léze pod nehty dolní končetiny

Kasuistika - Bolestivé léze pod nehty dolní končetiny

Pacientka 14 dnů pobývala v Ugandě, chodila naboso. Týden po návratu se jí vytvořily dvě bolestivé léze pod nehty 1. a 3. prstu levé dolní končetiny. Zpočátku se domnívala, že jde o mozoly, později navštívila infekční kliniku. Jaký je původce a léčba této léze?

Otázka: Pacientka 14 dnů pobývala v Ugandě, chodila naboso. Týden po návratu se jí vytvořily dvě bolestivé léze pod nehty 1. a 3. prstu levé dolní končetiny. Zpočátku se domnívala, že jde o mozoly, později navštívila infekční kliniku. Jaký je původce a léčba této léze?

 
autor: František Stejskal | obor: Infektologie | kontext: Nemoci tropů pro cizince 1, 2 | zobrazeno: 4856x | publikováno: 2.1.2007 | poslední úpravy: 27.4.2012 | Creative Commons License
Jít na stránku: 1 2 3