Byl vytvořen základ multimediálního atlasu pro výuku dermatovenerologie a příbuzných oborů (infekční lékařství, mikrobiologie a parazitologie) studentů 1. LF UK magisterského programu všeobecné lékařství, stomatologie, bakalářského studijního programu ošetřovatelství. Jako úložiště byl použit stávající e-learningový server, LMS Adobe Acrobat Connect Pro, dostupný na http://el.lf1.cuni.cz/dermatovenerologie. V současné fázi projektu byla zpracována následující témata: dermatózy vyvolané parazity, bakteriální infekce, virové infekce, kožní alergické reakce anafylaktického typu a lékové exantémy, erytemato papulo skvamózní dermatózy, kožní nádory. Součástí atlasu jsou kromě klinických a histopatologických snímků také videosekvence s komentářem (ošetření bércového vředu venózní etiologie, odběr materiálu z kůže a nehtů k mykologickému vyšetření). Část kasuistik byla zpracována formou kvízu, na kterém si lze ověřit diferenciálně diagnostickou rozvahu. Na zpracování kasuistik se částečně podíleli studenti čtvrtého ročníku 1. LF UK. Soubor témat bude průběžně doplňován. Obsah atlasu je dostupný pouze studentům 1. LF UK.
Přednáška je věnována především patogenní střevní amébě Entamoeba histolytica, která je schopna napadat střevní stěnu a vyvolat jak těžké střevní, tak mimostřevní nákazy.
Prezentace je věnována původcům spavé nemoci (africká trypanosomóza) a Chagasovy nemoci (americká trypanosomóza), jejich vývojovým cyklům, přenašečům a způsobům přenosu, základům patogeneze onemocnění, základnímu klinickému obrazu a zejména laboratorní diagnostice nákaz.
Volně žijící améby patogenní pro člověka vyvolávají vzácné, obvykle smrtelné záněty CNS. Akantaméby jsou rovněž původci keratitidy. V prezentaci jsou probrány tři skupiny améb, schopných vyvolat nákazu, jejich vývoj, základy patogeneze a laboratorní diagnostika onemocnění.
Leishmanie jsou parazitičtí prvoci, kteří jsou přenášeni hmyzem. Infikují fagocytující buňky a u člověka mohou vyvolat škálu klinicky manifestních nákaz.
Plasmodia, prvoci, kteří jsou na člověka přenášeni komáry rodu Anopheles, vyvolávají nejzávažnější parazitární nákazu, malárii. Na nákazu Plasmodium falciparum ročně umírá odhadem 2,5 milionů osob, převážně malých dětí v subsaharské Africe. Přednáška je zaměřena na pochopení rozvoje malárie a její diagnostiky na základě základních znalostí biologie původců.
Prezentace představuje úvod do lékařské parazitologie. Je zaměřena na střevní parazitické prvoky, Giardia intestinalis, Cryptosporidium sp. a Cyclospora cayetanensis. Důraz je kladen na pochopení přenosu původců nákazy, na základy patogeneze infekce a možnosti laboratorní diagnostiky.
Prezentace se týká původců nejčastějších oportunních parazitárních nákaz, kterými jsou Toxoplasma gondii a Pneumocystis jiroveci. Nákazy těmito mikroorganismy se klinicky projeví pouze při výrazném poklesu obranyschopnosti nakaženého jedince. Na základě biologických vlastností a vývojového cyklu parazita T.gondii jsou vysvětleny možné způsoby přenosu a manifestace nákazy. Důraz je kladen na pochopení průkazu toxoplasmové infekce, zejména u rizikových skupin. Pneumocystis jiroveci, původce pneumocystové pneumonie, je mykotický organismus historicky řazený k parazitickým prvokům. Prezentace je zaměřena především na možnosti laboratorní diagnostiky infekce.
Arbivirózy jsou infekce vyvolané RNA viry a přenosné na člověka při sání komárů, klíšťat a dalších členovců. Arbovirózy způsobují čtyři hlavní klinické syndromy: 1. Systémová horečnatá onemocnění, jež mohou být doprovázena vyrážkou (dengue)2. Akutní horečky s protrahovanými arthralgiemi (o´nyong-nyong, chikungunya, Ross River)3. Encefalitidy či meningoencefalitidy (Japonská B, TBE, West Nile) a nejzávažnější jsou 4. Hemorhagické horečky (žlutá zimnice, hemorhagická forma dengue). Infekce mají často inaparentní průběh, horečka bývá dvoufázová s iniciální virémií a následným postižením cílového orgánu (CNS - TBE, JBE; játra - žlutá zimnice)
Horečka chikungunya je vyvolána arbovirem ze skupiny alphavirů (čeleď Togaviridae). Je přenášena komáry Aëdes aegypti (Afrika) a Aëdes albopictus (Asie, Indický oceán). Zdrojem infekce v době epidemie je člověk. Onemocnění je rozšířeno v subsaharské Africe, na Indickém subkontinentu, v jihovýchodní Asii a na ostrově Papua Nová Guinea. Od roku 2005 probíhá rozsáhlá epidemie horečky chikungunya na ostrovech v Indickém oceánu a v Indii. V přednášce jsou shrnuty dvě kasuistiky pacientek s tímto onemocněním po návratu z dovolené na Mauritiu.