Projekt MEFANET (MEdical FAculties Educational NETwork)

Hematologie

Řazeno podle: priorita a čas poslední úpravy
 

Molekulárně cytogenetická analýza a mnohočetný myelom.

Molekulárně cytogenetická analýza a mnohočetný myelom.

Za jeden z nejdůležitějších nezávislých prognostických faktorů u nemocných s MM je v současné době považován nález klonálních chromosomových aberací v plasmatických buňkách. K nejčastějším a prognosticky nejvýznamnějším cytogenetickým nálezům u pacientů s MM patří zejména delece RB1 genu v oblasti 13q14 a/nebo ztráta celého chromosomu 13 (střední až špatná prognóza) a dále translokace IgH genu v oblasti 14q32. 

 
autor: Ivan Špicka, Zuzana Zemanová, Lenka Pavlištová, Jana Tajtlová, Evžen Gregora, Kyra Michalová | obor: Hematologie | zobrazeno: 5656x | publikováno: 8.12.2006 | poslední úpravy: 21.1.2013 | Creative Commons License

Molekulárně cytogenetická analýza buněk mozkových tumorů

Molekulárně cytogenetická analýza buněk mozkových tumorů

K nejčastějším nádorům centrální nervové soustavy patří tzv. difusní gliomy. Jedná se o heterogenní skupinu tumorů různých histologických subtypů. Nejpočetněji jsou zastoupeny nádory vycházející z astrocytární řady a z oligodendrocytů. V současné době je klasická léčba difusních gliomů (chirurgie, aktinoterapie, chemoterapie) velmi problematická. 

 
autor: Zuzana Zemanová, Libuše Babická, Filip Kramář, Šárka Ransdorfová, Lenka Šindelářová, Petr Hrabal, Petr Kozler, Kyra Michalová | obor: Hematologie | zobrazeno: 5169x | publikováno: 8.12.2006 | poslední úpravy: 21.1.2013 | Creative Commons License

Karcinom žaludku

Karcinom žaludku

Základní informace o epidemiologii, diagnostice a léčbě karcinomu žaludku. Rizikové faktory i subjektivní příznaky nemoci. Karcinom žaludku je nádorové onemocnění stěny žaludku, které je v současnosti čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu v Evropě. Celosvětově je druhým nejčastějším maligním onemocněním. Žaludeční karcinom se vyvíjí složitým mnohastupňovým procesem s několika zřetelnými histologickými a patofyziologickými fázemi. Celý vývoj je ovlivňován komplexem interakcí mezi bakteriemi, prostředím, genetickými dispozicemi hostitele a molekulárními mechanismy. Mnohé z etiologie a patogeneze této choroby zůstává nejasné, avšak základní souvislosti jsou již známy.

 
autor: Petra Tesařová | obor: Hematologie | kontext: Onkologie | zobrazeno: 7682x | publikováno: 1.4.2009 | poslední úpravy: 21.1.2013 | Creative Commons License

Chromosomové aberace v buňkách maligních mozkových nádorů

Chromosomové aberace v buňkách maligních mozkových nádorů

K nejčastějším nádorům centrální nervové soustavy patří tzv. difúzní gliomy. Jedná se o heterogenní skupinu tumorů různých histologických subtypů. Nejpočetněji jsou zastoupeny nádory vycházející z astrocytární řady a z oligodendrocytů. V současné době je klasická léčba difúzních gliomů (chirurgie, aktinoterapie, chemoterapie) velmi problematická. Rovněž diagnostika gliálních subtypů založená na buněčné morfologii je subjektivní a jednotlivé subtypy nelze někdy odlišit ani pomocí specifických imunohistochemických markerů. Proto je nezbytné hledat nové diagnostické a prognostické ukazatele, které by umožnily stratifikaci léčby a vedly tak ke snížení morbidity a mortality nemocných. Jednou z možností je subklasifikace nemocných do diagnostických skupin podle nálezu specifických chromosomových aberací. K jejich detekci jsou vhodné molekulárně cytogenetické metody a zejména metoda interfázické fluorescenční in situ hybridizace (I-FISH) se specifickými DNA sondami. Molekulárně cytogenetická analýza upřesňuje diagnostiku mozkových gliomů a zároveň napomáhá určit prognózu pacienta.

 
autor: Filip Kramář, Zuzana Zemanová | obor: Hematologie | zobrazeno: 4809x | publikováno: 2.1.2007 | poslední úpravy: 21.1.2013 | Creative Commons License

Patologie buňky – vybrané kapitoly

Patologie buňky – vybrané kapitoly

Texty soustředěné v tématickém celku „Patologie buňky – vybrané kapitoly“ představují multidisplininárně koncipované a postupně doplňované kapitoly z vybraných oblastí biologie ale zejména patologie buňky.

Snahou autorů bylo popsané procesy prezentovat v základních rysech nejen na úrovni molekulární, subcelulární, celulární a integrativně orgánové, ale také z pohledu klinicko-diagnostických dopadů. Vše s důrazem na představení vybraných procesů pokud možno v obecnější „biologické“ rovině. Každá kapitola je vybavena četnými schématy a obrazovou dokumentací.