Nepříznivé trendy v incidenci rakoviny tlustého střeva a konečníku (KRCa) v zemích západní Evropy a Severní Ameriky, ale i v jiných oblastech vyspělého světa (Austrálie, Nový Zéland, Čína, Japonsko), přinutily společnost obrátit pozornost k tomuto problému. Problematice včasné detekce a prevence KRCa se věnují odborné týmy, probíhají desítky studií a diskuze k tomuto tématu je pravidelnou součástí odborných sympozií. Česká republika vzhledem k vysoké incidenci nádoru i vzhledem ke zkušenostem s depistážními programy k této mezinárodní diskuzi významně přispívá.
Závislost na tabáku je chronické, recidivující a letální onemocnění (diagnóza F 17 podle 10-MKN, 10. verze Mezinárodní klasifikace nemocí WHO), které v ČR zkracuje život polovině kuřáků, a to průměrně o 15 let. V Evropě – i v ČR – je příčinou téměř každého pátého úmrtí. Ročně u nás předčasně zemře na nemoci způsobené tabákem celkem 18 000 osob. Umírají především na nádorová onemocnění (8000, z toho 5000 na rakovinu plic), kardiovaskulární (7000) a respirační (2000) onemocnění. Zbylých 1000 úmrtí připadá na několik desítek ostatních onemocnění. Závislost na tabáku je chronické, recidivující a letální onemocnění (diagnóza F 17 podle 10-MKN, 10. verze Mezinárodní klasifikace nemocí WHO), které v ČR zkracuje život polovině kuřáků, a to průměrně o 15 let. V Evropě – i v ČR – je příčinou téměř každého pátého úmrtí. Ročně u nás předčasně zemře na nemoci způsobené tabákem celkem 18 000 osob. Umírají především na nádorová onemocnění (8000, z toho 5000 na rakovinu plic), kardiovaskulární (7000) a respirační (2000) onemocnění. Zbylých 1000 úmrtí připadá na několik desítek ostatních onemocnění.
Nepříznivé trendy v incidenci rakoviny tlustého střeva a konečníku (KRCa) v zemích západní Evropy a Severní Ameriky, ale i v jiných oblastech vyspělého světa (Austrálie, Nový Zéland, Čína, Japonsko), přinutily společnost obrátit pozornost k tomuto problému. Problematice včasné detekce a prevence KRCa se věnují odborné týmy, probíhají desítky studií a diskuze k tomuto tématu je pravidelnou součástí odborných sympozií. Česká republika vzhledem k vysoké incidenci nádoru i vzhledem ke zkušenostem s depistážními programy k této mezinárodní diskuzi významně přispívá.
Skelet je častým cílovým místem metastáz řady zhoubných nádorů. Porušení normální kostní homeostázy přítomností skeletových metastáz vede k značným komplikacím, jako jsou bolest, patologické fraktury, hyperkalcemie a míšní komprese. Metastatická kostní choroba nemocného duševně deprimuje, neboť znamená, že choroba je inkurabilní a je spojena se značnou morbiditou. Kostní metastázy vznikají v bohatě vaskularizované tkáni červené kostní dřeně s velkou proporcí trabekulární kosti, jako jsou obratle, pánevní skelet, proximální části dlouhých kostí, kalva.
Zánět je jedna z fylogeneticky nejstarších reakcí organizmu, která směřuje k eliminaci noxy a následné reparaci tkáně. Při zánětlivé reakci dochází jak k místním, tak systémovým změnám. Místní reakce na zánět zahrnuje vazodilataci, zvýšení permeability cév, chemotaxi neutrofilů, uvolňování lysosomálních enzymů a agregaci trombocytů. Celková reakce zahrnuje horečku, leukocytózu a syntézu a uvolňování proteinů akutní fáze játry.
Úvodní fáze zánětu je označována jako reakce akutní fáze. Je to nespecifická, uniformní, obranná reakce tkáně na poškození bez ohledu na příčinu – infekcí počínaje, přes mechanická, fyzikální, chemická, hypoxická, immuno-alergická poškození, malignitou konče. Dochází při ní ke kaskádě humorálních a celulárních změn a syntéze specifických prozánětlivých proteinů v játrech – tzv. proteinů akutní fáze (APP – acute phase protein).
Probíhá nezávisle a paralelně s cílenou imunitní odpovědí.
Z epidemiologického hlediska bronchogenní karcinomy představují nejčastější zhoubné onemocnění na světě. A jsou také nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné onemocnění. Incidence stále stoupá, zvláště u ženské populace. Např. v USA toto onemocnění předčilo v četnosti u žen karcinom prsu. Poslední údaje o epidemiologii bronchogenního karcinomu v České republice byly publikovány v souvislosti s 10. ročníkem mezinárodní konference zabývající se bronchogenním karcinomem, konané v Praze v červnu 2006.
Čísla hovoří o 6 000 nově diagnostikovaných karcinomů plic za jeden rok a o 5 500 úmrtích na toto onemocnění v jednom roce. Incidence na 100.000 osob je 58,62 v roce 2003 a mortalita 50,99. V roce 1989 byla incidence na 100.000 osob 55,09 a mortalita 50,51. Incidence v ČR stoupá více než mortalita, což by svědčilo pro zlepšení léčebných výsledků, i když dvě třetiny nemocných přicházejí s již pokročilým onemocněním.

Většina nádorů prsu se vyskytuje sporadicky (80-90 %) bez rodinné zátěže. U 10-20 % žen je však pozitivní rodinná anamnéza a onemocnění se vyskytlo u někoho z blízkých příbuzných. Tento familiární výskyt může být způsoben jak dědičnou dispozicí, tak jinými rizikovými faktory, které mohou být v rodině sdíleny. Na dědičnou dispozici myslíme v rodinách, kde jsou splněna určitá věková kritéria a četnost výskytu onemocnění v rodině. Ale i v rodinách, kde nejsou splněna kritéria k testování monogenní dědičnosti, nelze tuto dědičnost vyloučit. V těchto rodinách jsou nutná preventivní opatření nutná podle výše empirického rizika nádoru.

Texty soustředěné v tématickém celku „Patologie buňky – vybrané kapitoly“ představují multidisplininárně koncipované a postupně doplňované kapitoly z vybraných oblastí biologie ale zejména patologie buňky.
Snahou autorů bylo popsané procesy prezentovat v základních rysech nejen na úrovni molekulární, subcelulární, celulární a integrativně orgánové, ale také z pohledu klinicko-diagnostických dopadů. Vše s důrazem na představení vybraných procesů pokud možno v obecnější „biologické“ rovině. Každá kapitola je vybavena četnými schématy a obrazovou dokumentací.
